Klimatizace v autě je často neprávem přehlížená součást, která svou funkcí přispívá k pohodě řidiče i ostatních cestujících a tím mimo jiné zvyšuje bezpečnost provozu na silnicích. Názory řidičů, že klimatizace je nepotřebná a že jim nechybí, většinou berou za své, jakmile rtuť teploměru začne stoupat nad 25 stupňů. I při takové teplotě dokáže v interiéru auta teplota vystoupat k neuvěřitelným hodnotám. V létě teploty v interiéru dosahují bežně i 70°C a to i pro zdravého člověka může být zdraví nebezpečné. Řízení vozidla patří mezi činnosti vyžadující maximální soustředění. Se vzrůstající teplotou ovšem řidič místo soustředění začíná více vnímat nepříjemnou teplotu a pozornost se rychle vytrácí. Už krátký pobyt v takovýchto podmínkách zanechává stopy v řidičově chování a je jen otázkou času kdy nastane situace, kterou unavený a přehřátý organizmus řidiče nezvládne. Takové okamžiky v nejlepším případě odnesou plechy vozidla. Klimatizace v autě je stejně užitečná a prospěšná jako topení v zimě. Jediným důvodem, proč topení má dnes vlastně každé auto a klimatizaci ne, je pořizovací cena a ne vliv kterým přispívá k pohodě cestujících. Stejně jako Vám přijde nemyslitelné jezdit v zimě bez vytopeného auta mělo by totéž platit i o chlazení v letním období.

Jak vlastně funguje taková klimatizace v autě? V první řadě je potřeba si uvědomit, že klimatizace chlad nevyrábí, pouze předává teplo z jednoho prostředí do druhého. Princip se dá přirovnat k ledničce, jakou máme všichni doma. Využívá vlastností chladícího média, které v závislosti na tlaku a teplotě přechází mezi kapalnou a plynnou fází. Tento přechod mezi kapalinou a plynem je spojen s velkým množstvím tepla. Za normálního tlaku a teploty je chladící médium v plynném stavu. Jestliže chladivo stlačíme na vysoký tlak, dojde k jeho značnému zahřátí. Proto se musí ochladit v chladiči klimatizace (tzv.kondenzátoru). Tím předáme teplo okolí a chladící médium přechází do kapalného stavu. Jestliže do okruhu zařadíme trysku, která zajistí nejužší místo v okruhu klimatizace, dojde za tryskou k prudkému poklesu tlaku, a chladící médium přechází zpět do plynného stavu a rapidně klesá teplota. To je využito k ochlazení vzduchu uvnitř vozidla v tzv.výparníku. Ve výparníku je plynné chladivo zahřáto na "normální" teplotu a vstupuje zpět do kompresoru.

Autoklimatizace je vysokotlaké zařízení. O vysoký tlak v okruhu klimatizace se stará kompresor. Ten je přes elektromagnetickou spojku spojen s motorem, který jej roztáčí. Kromě chladiva je v okruhu obsaženo přesné množství speciálního oleje, zajišťujícího dokonalé mazání kompresoru. Bez něj se kompresor už po několika okamžicích poškodí a může to skončit jeho úplným zadřením. Chladící médium a vlastně celý okruh klimatizace je velmi náchylný na čistotu. Chladivo je speciální plyn, který je velmi škodlivý pro životní prostředí. Ačkoliv se velmi často uvádí, že jde o ekologické chladivo. Tato "ekologická" chladiva sice už nepoškozují ozónovou vrstvu jako dřívější "neekologická" tzv. freony, ale tuto kladnou vlastnost bohužel vyvažují svým zařazením mezi tzv. skleníkové plyny. To znamená, že značnou měrou přispívají k ohřívání planety.Mnoho dílen nabízejících opravy autoklimatizací však bohužel na jakékoliv ekologické požadavky nehledí a chladiva běžně vypouští přímo do ovzduší. Služba tak může být sice za nižší cenu ale zato s nepříjemnými následky v budoucnosti. Únik běžné náplně chladiva v jediném automobilu odpovídá úniku více než 1000kg oxidu uhličitého! Vzhledem k výše popsaným vlastnostem je klimatizace v autech značně choulostivá, a jakékoliv zásahy do ní, bez znalosti problematiky, téměř vždy končí poškozením některé z jeho částí nebo vážným úrazem. Vzhledem k cenám jednotlivých dílů (kdy např. cena nového kompresoru velmi často překračuje hranici 25 tisíc Kč) se opravu vyplatí vždy svěřit do rukou kvalifikovaných odborníků.