Novela zákona aneb Osoba blízká stále platí

 No  v  tomto Kocourkově se neni ani čemu divit Opět  vymejšlej hovadiny  , místo toho aby  převzali fungující věc .

 Proč  to dělat jednoduše když to jde složitě

Pokusím se s tím něco udělat. Teď mám na Tebe ovšem otázku. Jaký je Tvůj názor na tento institut. Podle toho co jsi napsal, bych řekl, že s omezením tohoto souhlasíš(píšeš, že měl být přijat osvědčený model)

Fakt by mě tajímalo, co si o tom myslíš a proč. Tedy i ostatní, jestli se někdo chce zapojit do diskuze.

Zatím jsem tuto výmluvu nepoužil a doufám, že to ani nikdy neudělám... A důvod? Myslím si, že každý by měl být za své činy odpovědný  a být  si vědom toho, že může být potrestaný. To, že je možnost se ze svých přestupků vykroutit pomocí osoby blízké, podle mého názoru nahrává jen těm, kteří si s dodržováním předpisů a zákonů hlavu moc nelámou. Kdyby každý věděl, že může být za své nezákonné, nebo protiprávní jednání perzekuován, vypadalo by to na silnicích, a nejen tam, úplně jinak. Já vím, že přestupek při parkování je něco jiného než "nadzvuková " rychlost v obci, ale adekvátní postih by měl následovat za obojí.  Určitě by pak na silnicích ubylo řidičů podobných tomu z bílého Mercedesu  SPZ  ...  22 22.

Co se týká odpovědnosti.....v určitých případech jsem taky pro variantu, aby za vozidlo odpovídal provozovatel (ne přímo majitel, protože to může být leasingovka). A příklad.... od listopadu platí zákon, že vozidla musí mít zimní pneu.  Zaměstnanec jezdí u dopravní firmy a ta zimní pneu nemá, nebo nechce dát,  a řidiči jsou nuceni jezdit na ojetých gumách. Pokud odmítnou, druhý den už nemusí do práce. Samozřejmě, že důvod propuštění firma uvede jiný. Pokud ale policie vozidlo zastaví, pokutu a body dostane řidič, firma je mimo. Ze zákona je přece za stav vozidla odpovědný řidič a pokud věděl, že vůz nesplňuje podmínky pro provoz na pozemních komunikacích, neměl s ním jet. Firma poté maximálně vůz přezuje a dojde si pro zadržené OTP.  Řidiči samozřejmě peníze ani body už nikdo nevrátí. Všichni to vědí,že v těchto případech nemůže řidič stav vozidla ovlivnit, že si přece nepůjde za své koupit pneumatiky, ale všem tento stav vyhovuje. Policie splní úkol, získá peníze a nemusí se s nikým dohadovat.  A jak si to vyřeší řidič s firmou, to už nikoho nezajímá. Pokud by ale za stav odpovídala přímo firma, řidič by byl mimo, a správní orgány by to řešili přímo s provozovatelem a ten už by si hodně rozmyslel, zda s takovým vozidle vyjede či nikoli.

Jestli jsem to pochopil a našel dobře  tak  tohle  by mělo bejt  to znění  přesně podle  toho  holanského typu  který podle všeho  neprošlo .

PLNÝ TEXT STAŽENÉHO DOPRACOVANÉHO ALE NEPODANÉHO NÁVRHU:

§ 10a

Odpovědnost provozovatele za provoz vozidla

(1) Provozovatel registrovaného motorového vozidla je povinen zajistit, že vozidlo je v provozu na pozemních komunikacích užíváno v souladu s tímto zákonem, a to i v případě, že vozidlo svěří do užívání jiné osobě nebo jeho užití jiné osobě umožní.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy vozidlo bylo užito jinou osobou proti vůli jeho provozovatele, například bylo-li odcizeno, a nemohl-li provozovatel vozidla takovému užití vozidla zabránit při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

V senátním návrhu v bodě 34 v § 125d provést tyto úpravy:

- nadpis § 125d po úpravě zní:

§ 125d

Ostatní správní delikty

- v § 125d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

(2) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí jako provozovatel registrovaného motorového vozidla správního deliktu tím, že v rozporu s § 10a odst. 1 nezajistí, aby toto vozidlo bylo v provozu na pozemních komunikacích užíváno v souladu s tímto zákonem.

- v § 125d se dosavadní odstavec 2 označuje jako odstavec 3 a na jeho konci se doplňuje text:

Za správní delikt podle odstavce 2 se za podmínek, uvedených v § 125f, uloží pokuta v rozmezí odpovídajícím pokutě, kterou by jinak bylo možné uložit osobě, která vozidlo v době, kdy s ním mělo dojít k porušení tohoto zákona, řídila, nejvýše však 10.000 Kč.

- za § 125e se vkládá nový § 125f, který včetně nadpisu zní:

§ 125f

Obecná odpovědnost provozovatele vozidla – zvláštní příkazní řízení

(1) S provozovatelem registrovaného motorového vozidla může správní orgán, pro toto řízení je jím obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, zvláštním příkazem, bez dokazování kdo vozidlo řídil, projednat v tomto zvláštním režimu porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, kterým nebylo jinému ublíženo na zdraví ani způsobena škoda na majetku, které bylo zjištěno a zadokumentováno elektronicky, technickými prostředky nebo v případě, že bylo takové vozidlo v době zjištění uvedeného porušení pravidel zaparkováno a opuštěné, když je z dalších důkazů nepochybné, že vozidlem byla porušena pravidla silničního provozu a nebylo možno věc vyřídit na místě. Zvláštní příkaz musí být vydán bez zbytečného odkladu, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích podle tohoto ustanovení došlo. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle obecné úpravy.

(2) Pokud  provozovatel vozidla ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení zvláštního příkazu prokáže, že:

a) vozidlo bylo použito proti jeho vůli jinou osobou a použití vozidla nemohl zabránit,

b) vozidlo pronajal jiné osobě nejméně na tři měsíce, nebo

c) vozidlo prodal jiné osobě, která převzala odpovědnost za používání vozidla a ještě neuplynula lhůta pro změnu registrace provozovatele vozidla,

zvláštní příkazní řízení se zastaví a řízení o přestupku se zahájí podle obecných předpisů. Správní orgán není v takovém případě rozhodnutím z tohoto řízení ani právní kvalifikací vázán. V případě, že správní orgán zjistí další odpovědnou osobu postupem podle písmene b) a c), je možno do 10 pracovních dní od data zjištění její identity vydat nový zvláštní příkaz.

(3) Pro účely občansko-právního řízení může provozovatel vozidla požadovat náhradu vzniklé škody na fyzické osobě, která porušila pravidla silničního provozu, ve zvláštním příkazu uvedené. Správní orgán je povinen v takovém případě poskytnout oprávněnému subjektu součinnost poskytnutím všech důkazních prostředků.

(4) Ustanovení týkající se bodového hodnocení podle hlavy V. tohoto zákona se v tomto případě nepoužije.

(5) Pokud provozovatel vozidla podá proti zvláštnímu příkazu odpor, správní orgán není v takovém případě vázán právní kvalifikací ani výměrou pokuty, obsaženou v příkazu. Odpor lze podat do 15 dnů ode dne jeho oznámení. Správní orgán po podání odporu vždy postoupí spis nadřízenému správnímu orgánu. Pokud je odpor podán, aniž by byly splněny podmínky odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nadřízený správní orgán přezkoumá, zda byly splněny podmínky pro toto řízení podle odstavce 1, a pokud byly splněny, odpor zamítne. Pokud byly splněny podmínky odstavce 2 písm. a), b), c) nebo nebyly splněny podmínky pro toto řízení uvedené v odstavci 1, zvláštní příkaz zruší a v řízení se dále postupuje podle obecné úpravy. Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o zamítnutí odporu soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán jeho žádosti vyhoví. Při přezkoumávání rozhodnutí soudem se postupuje podle zvláštního předpisu. (§ 244 až 250k občanského soudního řádu).

(6) Elektronické a technické prostředky uvedené v odst. 1, kterými bylo porušení pravidel zadokumentováno, musí být pro účely tohoto ustanovení ve vlastnictví státu nebo obce.

(7) Obec s rozšířenou působností, která vydala zvláštní příkaz, uloženou pokutu vybere, případně vymůže, přičemž 80% výnosu z pokut uložených obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle tohoto ustanovení musí být použito v  teritoriu obce, kde byl delikt zjištěn, jako vázané prostředky na preventivní činnosti v oblasti silničního provozu. Pro účely tohoto řízení je vždy místně příslušná pověřená obec, v jejímž správním obvodu k přestupku došlo.

(8) Policie České republiky v tomto řízení postupuje podle odstavce 1 a uloženou pokutu rovněž vybere. Příjmy z uložených pokut jsou v takovém případě příjmem státního rozpočtu. Pokud provozovatel vozidla podá proti zvláštnímu příkazu, vydanému Policií České republiky podle tohoto ustanovení odpor, policie do 15 dnů ode dne doručení odporu věc odevzdá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu k protiprávnímu jednání došlo. Obecní úřad obce s rozšířenou působností následně postupuje podle odst. 5.

  Tak od 19.1.2013  by  měla  být  osoba blízká prý definitivně pasé 

 Jsem docela zvědav na  co  zase Český človíček přijde aby  toto  obešel.

 Našel jsem  docela  zajímavě napsaný článek  na jistém blogu  k tomuto.  Tak Vám ho sem  dávám . Jandaxx  to  v podstatě  v tomto  vlákně o něco  výše napsal  hodně podobně.

19. leden 2013 se blíží a „palebná příprava“ některých médií ohledně „osoby blízké“ nabírá na síle. A tak jakkoli toto téma již bylo předmětem některých článků v minulém roce, určitě pomůže se podívat na argumentaci, kterou slýcháváme v televizi a uklidnit řidiče ohledně toho, co se bude dít po 19. lednu.

Ještě než se dostanu k základním právním argumentům (v dalším článku), nemohu si odpustit pár poznámek v rovině „filosofické“:

1)
Když tak slyším zprávy v televizi o tom, jak „osoba blízká končí“ a vidím u toho přesvědčivě rozhořčené a přísné tváře redaktorů, často si vzpomenu na hru „Ivánku, kamaráde“, kde se jeho účastníci o podobných mediálních výstupech vyjadřovali velmi obhrouble a je mi líto, že to musím říct, ale nabízí se to v této souvislosti znovu. Sám mám dilema, jestli jsou ti novináři jen tak neinformovaní (čti „hloupí“) nebo to dělají schválně (čti „navedení“).

2)
Nelíbí se mi, jak se mluví o „osobě blízké“, když o osobu blízkou téměř nejde. Diskuse je o právu nevypovídat proti sobě, to v první řadě, jakkoli si jsem vědom toho, že řidiči sami svou neznalostí k této „přezdívce“ přispěli, když chodili vypovídat s tím, že „řídila osoba blízká“, místo aby říkali, že využívají svého práva nevypovídat. Ale nad tím jsem lkal už v posledních článcích, tak se nechci moc opakovat, nicméně přesto znovu zdůrazním, že tedy jde v prvé řadě a hlavně o právo nevypovídat proti sobě.

3)
Když jsem se na to znění ustanovení §125f zákona č. 361/2000 Sb. znovu pro účely psaní tohoto článku díval, s poněkud hořkým a smutným povzdechnutím jsem musel „obdivovat“, s jakou až okatou drzostí a bezohledností vůči právu nevypovídat stanovil zákonodárce povinnost, která je nesplnitelná. Když by to nebylo tak neakceptovatelné a pobuřující, člověk by to mohl z profesního hlediska skutečně „obdivovat“. Je to názorná ukázka arogance moci a opovržení základním právem nevypovídat zakotveným v Listině ve stylu „my ten penězovod z pokut musíme nějak zachránit, děj se, co děj“.

„Odsouzeníhodné“ je zde zejména to, s jakou rafinovaností a až podlostí na to zákonodárce šel. Přímý útok na Listinu (tj. zakázat právo nevypovídat) si nemohl dovolit, to by příliš snadno nahrál argumenty stěžovatelům, takže se nikde ani slůvkem nezmínil, že by právo nevypovídat bylo jakkoliv dotčeno.

Protože přímý útok možný nebyl, šel na to oklikou. Záměrně stanovil objektivně nesplnitelnou povinnost v podobě povinnosti zajistit, aby s vozidlem nebyl spáchán přestupek. Ruku na srdce, lze to zajistit? Nelze! I kdybyste seděli jako vlastník vozidla na místě spolujezdce, tak do řízení řidiče zasahovat stejně nemůžete, a to nezmiňuji skutečnost, že když někomu auto (zejména v rodině) půjčíte, tak si ten dotyčný jede zpravidla sám, resp. bez vás. Máte tedy možnost zamezit tomu, aby řidič s Vaším autem neporušil předpisy? Nemáte! Ta povinnost je prostě objektivně nesplnitelná.

Věděl to zákonodárce, když to připravoval? Samozřejmě, že to věděl. Moc dobře to věděl a dal to tam takto schválně a záměrně. A proč dal zákonodárce do zákona úmyslně nesplnitelnou povinnost? Aby nás dostal tam, kam chce. Totiž do pozice, kdy nebudeme moci využít našeho základního práva nevypovídat, protože jinak za to zaplatíme (tedy zaplatíme za to, že jsme nesplnili nesplnitelnou povinnost, ale jak bychom ji mohli splnit, když je nesplnitelná, že?), anebo protože jinak musíme sdělit, kdo vozidlo řídil a tím se popře právo nevypovídat. Ve finále se tak dostane k těm penězům tak či onak, buď od řidiče nebo od provozovatele.

Velmi chytré. Až na to, že stanovit nesplnitelnou povinnost je rozhodně protiústavní a jako takové napadnutelné. Stejně jako druhá strana mince, a to stanovení „odpustku“ za využití našeho základního práva. Jakoby nám zákonodárce říkal: “Chceš své právo nevypovídat využít? Ale jistě, ovšem napřed za to zaplať!“ Ale co je to za základní právo, když si za jeho užití musíme platit poplatek, že?

4)
Tolik k úvahám zákonodárce a ještě musím okomentovat jeden důležitý aspekt, který v diskusích často slýchám. Vím, že se najdou lidé, kteří budou můj (a nejen můj) intenzívní nesouhlas a šok nad bezohledným a samoúčelným znásilněním základního práva považovat za čecháčkovství ve stylu „porušuje předpisy a ještě kvičí, když si na něj někdo konečně došlápne“, ale prosím všechny zastánce myšlenky, že je konečně dobře, když se na porušovače předpisů došlápne, aby se pokusili číst v této novele mezi řádky.

Uvědomte si, že touto novelou nejde hodnému zákonodárci o vaši bezpečnost. Kdyby mu o ni skutečně šlo, nikdy by neudělal to, co udělal. Nikdy by tu novelu nenapsal takto úzce, účelově a prvoplánově. A nikdy by nepovažoval věc za vyřízenou tím, že „někdo“ zaplatí a „je jedno kdo“, hlavně když zaplatí. Snad právě na tomto bodu lze nejlépe vidět to, že nejde o bezpečnost, jde jen a jen o peníze a jejich tok. Opravdu věříte, že smyslem pravidel silničního provozu a jejich (ne)dodržování je další „zdanění“ této činnosti v podobě příjmů z pokut? Není to náhodou tak, že tady přeci nikdy nešlo a nemělo jít o peníze, ale primárně o bezpečnost silničního provozu? Povšimněte si, jak daleko se původní smysl toho všeho (komfort a bezpečnost řidičů) odchýlil k čistému „kasírování“ ve stylu „zaplať, kdo zaplať, zbytek nás nezajímá“.

Pokud stále věříte v osvíceného zákonodárce, jehož jediným bohulibým posláním je vaše blaho, a proto i tuto jeho iniciativu hodnotíte kladně, pak se prosím pečlivě podívejte na tuto novelu a na její zřejmou účelovost ve snaze zachovat tok z penězovodů nedotčený.

Zákonodárci jde jen o zachování penězovodů, které se možná začaly zadrhávat v důsledku většího a většího odporu řidičů nechat se oškubávat jako slepice za skutky, které ve skutečnosti nemají a neměly žádný negativní dopad na bezpečnost silničního provozu (viz mnou již opakovaně zmiňované miliony překročení rychlosti ročně v Praze na Jižní spojce).

Než tedy začnete (někteří z vás) opět rozvíjet argumenty na téma, že to je „typické čecháčkovství“, „švejkování“ apod., zamyslete se nad tím, jestli to opatření je nebo není legitimní. A jestli směřuje k účelu, ke kterému směřovat má, tzn. nikoliv, jestli se zlepší výběr z pokut a jestli řidiči budou více dodržovat nesmyslně nízké rychlostní limity, ale jestli to přinese na silnice více bezpečnosti a komfortu.

Samozřejmě pokud se na věci díváte tak, že cokoliv vyjde ve Sbírce zákonů je Písmo svaté, tzn. berete to jako dogma, nad kterým se nesmí přemýšlet a které se nesmí zpochybňovat a jestli věříte v to, že rychlostní limity jsou všude a vždy nastaveny přesně a perfektně a že co zákonodárce, úředník a policista dělá, vždy dobře dělá a jeho počínání je vždy dokonalé a v souladu s původním účelem, za kterým jsme si veřejnou správu zřídili a platíme si ji, pak si také možná myslíte, že oponovat omezování základních práv je motivováno jen snahou vyhnout se „spravedlivému trestu“.

Jenže tak to není, a pokud tomu věříte, je na čase otevřít oči. Tato novela není novelou pro nás, daňové poplatníky a řidiče, ale proti nám. Je to novela, která se snaží upevnit a uchovat principy, které by veřejnou správu ovládat neměly, tj. principy, podle kterých to my sloužíme veřejné správě jako dojná kráva a ne veřejná správa nám jako něco, co jsme si zřídili, aby nám to přinášelo nějaký benefit. Tato novela nám jako řidičům žádný benefit nepřináší. Jen se nám snaží „zkrátit řetěz“, tj. abychom neunikali z tenat výše popsaného principu.

Dle mého názoru má veřejná správa sloužit nám a ne my ji a každý pokus otočit tento princip by se měl setkat se zcela legitimním odmítnutím a nikoli s potěšením bečením oveček, které se nechají rády ostříhat a trpělivé držení při „stříhání“ ještě považují za ctnost a za ty „pravé hodnoty západní demokracie“. Na slepé poslušnosti vnější autoritě není nic ctnostného a varující zkušenosti 20. století to ukázaly jednoznačně. Tohle proto nemá nic společného se švejkováním nebo uhýbáním před odpovědností, ale s ochranou svobody každého z nás, do které se erár snaží zasahovat zcela nepřípustným způsobem. Neznamená to podporu nebo nabádání k anarchii, protože řada pravidel silničního provozu je smysluplná a je přínosné pro všechny její účastníky je dodržovat, ale mezi těmi, které si respekt zaslouží a těmi, které ne, je nutné rozlišovat a nikoli nazývat označování těch neúčelných a odpor vůči nim za švejkování.

A znovu opakuji, toto rozlišování není uhýbáním před odpovědností, jak se někteří snaží naznačit, nýbrž je projevem dospělého vztahu k vlastní svobodě a autonomii, která samozřejmě končí tam, kde začíná svoboda a autonomie druhého. Pokud se ale někdo domnívá, že odpor proti této snaze omezit základní právo nevypovídat ve skutečnosti legitimně zasahuje do práva druhého a není tedy sám o sobě legitimní, rád si v diskusi přečtu, o jaké právo druhého se jedná a proč odpor proti této novely není legitimní.

Příště se podíváme na některé právní aspekty této novely.

JUDr. Tomáš Beran

zdroj info:  www.autoweb.cz